Předzkouškové soustředění

Jednoho krásného, slunného pátečního odpoledne nastal čas zabalit. Přemýšlel jsem, zda vzít malý batoh, či velký. Jedu pryč na dva a pul dne, tak snad bude stačit malý. Přece s sebou skoro nic neberu. O přibližně půl hodinu později, když už byly uvnitř batohu věci na lezení, horoabeceda a nějaké to oblečení to vypadalo docela slibně. Poté jsem zbytek batohu vyplnil spacákem a pořádně zapnul. Akce proběhla úspěšně a zabalený batoh jsem si odnesl do předsíně. Tam na mě ovšem čekala zrada v podobě rukavic a držáku navigace. Naštěstí byl vnitřek karimatky ještě prázdný, takže nebylo nad čím přemýšlet a věci zkončili uvnitř.

 Ke Stvořidlům jsem měl jet spolu s Martinem, Lacem a Lubošem. Jak jsem v neděli večer zjistil, tak mi Martin psal mail, že nestíhá a že dorazí později, ovšem to už jsem byl na cestě do Billy, kde jsme měli sraz s Lacem na nákup nějaké potravy a pití. Koupená taška opět zklamala svojí velikostí, takže pivo mi vzal Luboš, který mezitím dorazil a který měl o poznání větší batoh a tedy i volné ruce (Lubošových 75+20 oproti mým 35+8 mělo značnou převahu). Poté jsme usedli na pivo a čekali než dorazí Martin. Abych to trochu zkrátil, tak když Martin dorazil a prozradil, že má Fiestu a kufr už z půlky plný začalo býti veselo. Nicméně jsme se dovnitř nasáčkovali docela dobře a cesta po dálnici zčásti bez známky proběhla také v pořádku. Drobné problémy nás potkaly pouze v lese, kde jsem nevěděli kudy, ale telefon vše vyřešil a dorazili jsem úspěšně až k Petrově chatičce. 

Na místě už na nás čekal zbytek, který přijel z Prahy dřív a který měl dobrou náladu, kterou nás také nakazil. Po krátké konverzaci a zazpívání písniček s různě pozměněnými texty jsme ulehli a spali až do rána. Zde se musím zmínit o Lubošovi, který spal venku a narozdíl od nás ostatních byl po ránu velmi čilý.

 

Sobota proběhla ve znamení přípravy na zkoušky. Dopoledne jsme zkoušeli uzle atd. a poté jsme se vydali podél řeky hledat nějaký šutr na kterém bychom mohli trénovat naživo. Po chvíli chůze jsme natrefili na dva bouldristy, kteří nám poradili dobrý terén. Na malém kopečku nad řekou se tyčil asi šest metrů vysoký šutr s jednou stranou dobře přístupnou. Ve štěně jsme pomocí lana vybudovali štand a zkoušeli vyproštění z reversa. Ty co nebyli ve stěně nacvičovali nouzové úvazy a zbudování štandu. Ti co nezvládli vyproštění z reversa ve stěně to trénovali v pozdějších hodinách na stromě u chaty a někteří s tím bojovali i za tmy, při svitu čelovek, zatímco ostatní už stáli u ohně a jedli výborné buřtíky, či něco jiného opečeného a určitě nezdravého. Během celého odpoledne a večera probíhalo sledování filmů s lezeckou tématikou a diskuze nad věcmi lezeckými i méně lezeckými (např. jak Tereze rozmluvit její vysněné povolání). V rozumný čas jsme se rozhodli, že půjdeme spát a bohužel jsme stejně jako minulý večer vbudili Míšu, která šla spát dřív.

Nedělní ráno se objevilo nečekaně brzo a po snídani a prozkoušení pár posledních uzlů a technik jsme zabalili a vydali se směrem k domovu. Před chatou nás ještě zastihla nečekaná sněhová přestřelka a u silnice geocache Panůškův dub, kterou jsme nenašli (byla to multicache a my to nevěděli). Poté už následoval pouze návrat do Prahy, kde byl pohodlnější záchod než lopata a les 🙂

Doufám, že můžu za všechny říci, že se akce vydařila. Že jsme ji všichni, až na Míši kotník a Petrovo naražené pozadí, přežili ve zdraví. A že se k Petrovi na chatu zase, když mu to nebude vadit, rádi vrátíme.

Petře, moc díky za super ubytování a za pěkný víkend u Sázavy.

Fotogalerie: https://photos.app.goo.gl/mfETjhcQK7XH887m2