Kolumbijské dobrodružství 22.11.-12.12.

Pravidelné informácie z dobrodružství

12.12.

Poslední 3 dny v Kolumbii jsem strávila na treku v Los Nevados a musím říct, že to bylo to nejhezčí, co jsem zde viděla. Zase jsme vycházeli z Cocory 2400 m.n.m. a postupně se šplhali na chatrč (jinak se to nazvat nedá) Finca Argentina 3400 m.n.m.. Jídlo bylo vydatné a zábava s dalšími pěti lidmi a třemi guidy dobrá. Ráno jsme vyrazili a brzy přešli do párama, typické flóry nad 3800 m. Spolu s mraky krajina vytvářela neuvěřitelně zajímavou atmosféru. U Paramillo de Quintillo jsme nechali batohy a vyrazili na hřebínek, bohužel na vrchol nás nevzali, prý je to lezení. I tak jsme byli ve výšce 4600 m a kdyby nebyly mraky, tak bychom měli krásný výhled. Trek pokračoval k další chatrči a po přespání jsme sestoupili po vydatných deštích místy zcela bahnitou cestou zpět do Cocory. Celkem 40 km bylo opravdu krásný zážitek. Večer jsme si ještě zahráli místní hru Tejo (hází se kamenem na trojúhelníky s střelným
prachem, když se člověk trefí, ohnivý efekt ho nemine :-)). V sobotu dopoledne jsem vyrazila zpět do Bogoty a tím můj ne až tak dobrodružný výlet končí.

6.12.

Od neděle jsem v Salentu, kam jsem se přesunula z Medellinu. Městečko je malé a přívětivé s barevnými domy. Hlavní atrakce je Valle de Cocora se svými palmami, unikátem v Kolumbii, domečkem kde člověk může vidět kolibříky a farmy s kávou, kam se člověk může podívat a nahlédnout do výroby tohoto oblíbeného produktu. Protože do hor lze pouze s guidem, musela jsem čekat na výpravu, nakonec na Paramillo del Quindio s 4720 m. Vyrážíme zítra na 3 dny v horách. Vzhledem k poloze je tento trek bez sněhu a ledovce, i tak to bude asi zajímavé, počasí posledních dní vždy odpoledne potrápilo silným deštěm.

3.12.

3 denní trek k Ciudad Perdida jsem absolvovala s Expotur s anglicky mluvícím průvodcem. Džípem nás dopravili do vesničky, odkud jsme již šli pěšky krásnou kopcovitou krajinou pohoří Sierra Nevada de Santa Marta. Deštný les denně ukazoval co umí, takže cesty byly místy bahnité, což naší cestu dost ozvláštňovalo. Jídlo na treku bylo dobré, spaní na posteli se sítěmi proti hmyzu pohodlné. Vzhledem k teplu a velké vlhkosti byla chůze po cestách nahoru, dolů, potoky a již zmíněným bahnem celkem obtížná, nicméně nádherná. Zvířata byla spíše slyšet a rostlin bylo spousta. Indiánské město je zajímavé, s kruhovitými základy pro stavby z místních rostlin, položené v kopci, takže z nejvyššího místa je vidět celé. Nyní město obývají pouze Momo ( vůdce) a vojáci hlídající bezpečnost. Nicméně je to posvatné místo, kde se indiáni celkem 4 kmenů pravidelně scházejí. Po treku, který byl celkem 56 km dlouhý jsem se přes Santa Martu nočním autobusem přesunula do Medellinu, kde jsem se potkala se Smoldou. Medellin je město v údolí bez historického centra, nicméně se specifickou architekturou a bujarým nočním životem. Počasí moc nespolupracovalo, proto to nebylo na dlouhé procházky. Dnes se přesunu do městečka Salento, kde jak doufám seženu nějakého průvodce na trek v NP Los Nevados eventuelně s výstupem na Nevado del Tolima 5215 m n. m.

28. 11.

Zdravím ze Santa Marty, města na karibském pobřeží. Není to typické letovisko, ale je to výstupní bod na 4 denní trek k Ciudad Perdida. Cesta z Bogoty v extrémně vychlazeném autobuse trvala téměř 24 hodin, ale poskytla zajímavé pohledy na krajinu tropů s plantážemi banánů, palem, na výrazně chudší obydlí místních a na četné ptactvo, které Evropan zná jen ze zoo. Dnes vyrážím na trek pralesem, ozvu se až za 5 dní z Medellinu, kam pojedu opět autobusem.

26.11.

ve čtvrtek jsem se přesunula do Suesca, Kolumbijské Mekky lezení. Malý autobus stavěl cestou i mimo zastávky, stačí mávnout nebo prostě stát u silnice a dokud není plný, nabírá se. Suesca je malá vesnice, nic zajímavého, až na rocas těsně za vesnicí, u kterých vede ne moc frekventovaná kolej. Skála je z pevného písku a je zajímavé, že ne daleko od sebe je charakter skály /lezení. Cesty jsou zajištěné, ale i tradiční lezci si přijdou na své. Přidala jsem se k 2 báječným holkám z Německa a Chile, které cestují po Jižní Americe několik měsíců a guidovi z el Nomada, místní agentuře na lezení a tak. Vybral nám lehčí cesty, každou s jiným charakterem, takže jsem mohla i fakt lézt, úžasné na konci listopadu. Dnes mě čeká asi hodně náročná cesta do Santa Marty, města na pobřeží Karibiku a pak už tolika opěvované Ciudad Perdida.

23.11.

Po bezproblémovém ale dlouhém letu jsem v Bogotě. Ohromné město s příjemným historickým centrem je obklopené horami tyčícími se do výšky 3000 m. Hlídané četnými vojáky a policisty je alespoň přes den opravdu bezpečné, zajímavá architektura jak starých tak nových staveb s četnými grafiti vytváří specifickou atmosféru. Kulturně jsem se vyřádila v muzeu zlata a zdejšího umění a společně se 2ma holčinami z Belgie jsme vyjely na Cerro Montserrate,odkud je výhled na celou Bogotu. Zítra se přesunu do lezecké oblasti Suesca a pokud počasí a okolnosti dovolí, vyřadím se při lezení na pevném písku

22.11. – Úvod

Nabídku od Smoldy podívat se do Kolumbie jsem nemohla odmítnout a tak jedu. Sama vstříc jak doufám úžasnému výletu do Bogoty, lezecké oblasti Suesca, Santa Marty, Ciudad Perdida, Medellinu a NP Los Nevados, kde budem s Jančou trekovat. Toť je plán a jak to dopadne se uvidí. Hanka