Přechod Kleiner-Grosser Priel bez kondičky

Základní informace (Kleiner-Grosser Priel)

Obtížnost: UIAA 3 (jedno místo 4)

Délka cesty bez nástupu a sestupu: 7,2 km, celkově asi 20km.

Převýšení: 3150 m.   

Cesta: Praha pátek 17h – Hinterstoder 21 h.

Návrat: Praha neděle 22 h.

Účastníci zájezdu: Dvorňas + Martin

Vyrážíme se setměním vzhůru (ze 600 m.n.m) směrem ke Kleiner Prielu. Jdeme „natěžko“, tj. asi 13 kg, vč. spaní, 1x tenkého lana 50 m, základního matroše a výbavy do hor a 3l vody. Se zanedbanou fyzičkou a ve velmi strmém terénu to jde docela pomalu, takže až kolem 2.00 h poblíž Kessenspitz (1810 m.n.m.) nacházíme vodorovnou pěšinu na níž zaléháme do spacáků.  

Ráno chvíli po 5 h vyrážíme. Ale v zápětí nás předběhne běžec, rychlostí cca 2x vyšší než naše. Pod vrcholem Kleiner Prielu (2 136 m) kousek traverzujeme. I když by to časově vyšlo nastejno s cestou přes vrchol, jen trochu nebezpečnější.

Celou dobu nás budou brzdit: baťohy, nevyspání po příjezdu a absence hor v posledních měsících.

Linie trasy je zřetelná až z hřebene a není nijak značená ani vychozená. Hned na začátku dost sestupujeme a slaňujeme 10 m. Slanění je osazené také erárním lanem s uzly pro odvážné ručkování. Následuje výstup na ke kříži Wochana a Schwarzkogel (2 091 m). Následuje parádní rovnější část hřebene zakončená setupem do Krapfensharte (1 905 m) s možností úniku z hřebene. Pak ale postupně nahoru na Taufelsmauer (2 185 m) s dalším křížem. Před vrcholem je kolmá stěnka v níž vidíme dvě možnosti překonání, volíme tu pravou vhloubením a zpětně asi tu těžší, protože je zakončena nenápadným silovým převisem (obt. min. 4 UIAA) s nutností založení vlastního jištění.

Za vrcholem začínají menší pláně a následuje slanění uvedené v popisu cesty. Slaňák jsme nenašli ale místo se dá s opatrností obejít zprava.

Až kolem 19 h scházíme do sedla pod GroserrPrielem a je jasné, že to dnes nedáme. Volíme tedy sestup k chatě WelserHütte. S parádním jídlem, spaním a velkou kapacitou i bez rezervace.

Ranní výstup na GrosserPriel nám zkomplikovalo vrácení se pro část věcí zpět do sedla. Zde se nám nezdá velký skalní výlom ve hřebeni a spousta volných kamenů, takže volíme normálku zase dole od chaty WelserHütte. Zpětně se těžko hodnotí správnost úvahy – ale důvodem byla asi i únava z předešlých dvou dnů a to že jdeme na těžko.

Nicméně jsme si přidali 400 výškových metrů cestu natáhli, ale výměnou za pohodlnější terén. Na vrcholu jsme až ve 12 h a u auta kolem 18 h. Přes Hinterstoder se dá přejet i autobusem od restaurace Polsterstüberl, což doporučujeme využít a nešlapat 7km asfalt. Bus zajíždí k hospodě na telefonické zavolání. Plánovali jsme na neděli přelézt ještě cestu „Stella“, ale na tu fakt nedošlo.

Nyní je i zřejmé, proč předchozí pokusy o zimní přelez kluci (Martin Srbek, Franta Vilímem, Petr Velebný) nedokončili. Je závislý na opravdu ideálních podmínkách, velmi dobré kondici a vyžaduje více času.  

Celkově musíme konstatovat, že v létě jsou dvě možnosti – hřeben doslova přeběhnout s rychlým lezením za den (což je brutální) anebo počítat se spaním. Jít „natěžko“ terénem 1 až 3 UIAA postup výrazně ztěžuje a zpomaluje. Jinak jde o nádhernou podívanou a pro lezce fakt skvělou výzvu.